VELIKONOCE
05.03.2010 14:43Průvodce Velikonocemi
Květná neděle
Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli. Na začátku mše sv. kněz světí ratolesti s prosbou: „požehnej také nás, at´ s radostí jdeme za svým Králem Kristem.“
Je to symbolické vyjádření toho, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a kříže, abychom měli též podíl na jeho vzkříšení a naplněném životě. Život pokřtěného člověka znamená život prožitý „ruku v ruce“ s Ježíšem Kristem. Z Písma sv. se čte celé vyprávění o utrpení Páně – pašije.
Zelený čtvrtek
Ráno se slouží mše pouze v katedrále. Biskup při ní světí tři druhy olejů.
Křižmo - používá se při pomazání po křtu, při biřmování, při svěcení na biskupa a kněze, při svěcení kostela, oltáře, kostelních zvonů a kalicha.
Olej nemocných a katechumenů - olej nemocných se používá při udělování svátosti nemocných a katechumenů pro ty kteří se připravuji na křest.
Večer - ve všech kostelech se slouží mše sv. na památku Poslední Večeře Páně.
Po poslední večeři odešel Pán Ježíš do Getsemanské zahrady, aby se tam v modlitbě připravil na své utrpení. Tuto událost si připomeneme slavnostnim průvodem, ve kterém kněz přenese Nejsvětější svátost k bočnímu oltáři, který dnes je Getsemanskou zahradou.
Na závěr obřadů budou odhaleny oltáře. Tento obřad má připomenout, že ježíš byl ve svém utrpení opuštěn i od přátel a při bičování a křižování obnažen.
Pokud je to možné, zůstaňme chvíli s Kristem, a snažme se splnit jeho prosbu: Bděte a modlete se se mnou.
Velký pátek
Den přísného postu - je dnem pokání závazně zachovávaným v celé církvi a to postem od masa a újmou v jídle.
Velký pátek je den smutku. Proto se dnes na celém světě neslaví mše sv. ale jen velkopáteční obřady. Celá liturgie má tři části: bohoslužby slova, uctívání kříže a sváté přijímání.
Po skončení velkopátečních obřadů a na Bílou sobotu trvá církev na modlitbách u Božího hrobu. U nás adorace u Božího hrobu trvá do 22,00 a v Bílou sobotu od 7,00 do 9,00.
Bílá Sobota
Na Bílou sobotu trvá církev na modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o jeho umučení a smrti a také o jeho sestoupení mezi mrtvé.
Dnes církev zásadně neslaví mši svatou. Všechny obřady velikonoční vigilie se konají v noci nebo večer. Pro vyvolený národ byla Velikou nocí ta noc, ve které byl vyveden z egyptského otroctví ke svobodnému životu. Pro nás křesťany je nejdůležitější tato noc - noc ze soboty na neděli, kdy Ježíš vstal z mrtvých a vítězně triumfoval nad ďáblem a hříchem.
Velikonoční vigilie:
1.Požehnání ohně a velikonoční svíce – paškál.
V kostele se zhasnou všechna světla. Na vhodném místě u kostela je připravený oheň. Tam se také shromáždil lid. Kněz posvětí oheň a od tohoto ohně pak bude zapálena velikonoční svíce - paškál. Připomeneme si tak, že Kristus je světlem světa. Kříž, řecká písmena alfa a omega a letopočet na paškálu nám mají připomenout, že Ježíš je začátek i konec, že je Pánem všech věků. Pět kadidlových zrn nám připomíná pět Kristových ran.
Kněz drží rozsvícený paškál a zpívá: Světlo Kristovo. Lidé odpoví: Sláva tobě Pane. Při druhém zpěvu všichni rozsvěcí svíčky. V kostele rozsvítí se světlo.
2.Velikonoční chvalozpěv – Exultet.
Je to chvalozpěv nového života. Lidstvo je zachráněno. Onen přechod přes Rudé moře se uskutečnil. Kristus nás vede přes obětiště vlastní krve, abychom si své šaty vyprali v jeho Krvi. Převádí nás do nového života. On je vítězný Beránek. On je Vítěz.
3.Bohoslužba Slova
Uslyšíme 3 čtení ze Starého Zákona. Na nich si máme uvědomit, co všechno udělal Bůh pro izraelský lid, a vůbec pro všechny lidi. Od stvoření člověka, jak vyvedl Izraelity z Egypta a jak je připravoval na příchod Krista, aby nás vykoupil.
Máme možnost si uvědomit, že všechno co bylo ve Starém Zákoně předpověděno se v Novém Zákoně na Kristu naplnilo.
4.Gloria – Sláva na výsostech Bohu.
Po posledním čtení ze Starého Zákona se rozsvítí svíce na oltáři a zpívá se Gloria. Podle místních zvyklostí vyzvánějí zvony. Zpívá se v doprovodu varhan. Potom čte se epištolu z Nového Zákona a evangelium o vzkříšení Páně.
5.Křestní bohoslužba.
Od dávných dob se v této noci nového světla uděloval křest. I dnes je to nejvhodnější termín k přijetí této svátosti. Nejdříve se zpívají litanie ke všem svatým. Pak se světí křestní voda a jsou-li uchazeči o křest, křtí se. Všichni přítomní v kostele obnovují své křestní vyznání: Je to osobní a vždy nová odpověď na Světlo – Krista.
6.Liturgie pokračuje eucharistií – bohoslužbou díkůvzdání.
Neděle Zmrtvýchvstání
Kristus vstal z mrtvých za svítáni „ prvního dne v týdnu“, neboli „prvního dne po sobotě“ /sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne/.
Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému „ lámaní chleba“ a tento den nazvali „dnem Páně“. Každá neděle v roce je tedy oslavou Velikonoc“- zvláštním zpřítomněním Kristova vykupitelského činu.
Doba velikonoční.
Začíná nedělí Zmrtvýchvstání Páně a trvá 50 dní. Je to nejradostnější doba v roce, v ní si připomínáme slavné zmrtvýchvstání Krista a naše vykoupení ale i budoucí vzkříšení. 40 dní po zmrtvýchvstání slavíme Slavnost NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ. Doba velikonoční konči se 50 dne slavností SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO.
Další neděli slavíme slavnost Nejsvětější Trojice a ve čtvrtek po té slavností slavíme Slavnost TĚLA A KRVE PÁNĚ - Boží tělo. Lidé se sejdou ke sváteční mši sv. a po mši koná se slavný průvod „božího těla“ ke 4 oltářům. Kněz nese monstrance z Nejsvětější Svátosti. Lidé ho doprovázejí zpěvem a děti cestou házejí květiny. Krása a úcta ukazují, jak moc pro křesťany drahocenný – je sám Ježíš.
Zveme Ježíše mezi nás ať nám požehná ne jenom v kostele ale i venku.
Kde to není možné nebo jsou nepříznivé počasí – pobožnost koná se v kostele.
———
Zpět