KŘÍŽOVÁ CESTA

Křížová  cesta

Ježíš šel po dlážděné  ulici a ramena se mu skláněla pod tíhou dřevěného břevna. Čas od času mu obličej zkřivil bolesti, protože mu hrubé dřevo odíralo ramena. Po bití a bičování měl tělo samou modřinou a krvácel.

„Pohni sebou! Stejně se z toho nevykroutíš, tak sebou hod´ a nezdržuj! „ obořil se na Ježíše voják.  Ježíš zakopl. Strážný na druhé straně ho trhnutím postavil na nohy. Ježíš zase zakopl.

„Přestaň mi lézt na nervy,“  zasyčel první voják a kopl ho do kotníku. Ježíš se zhroutil na zem.

!To je k ničemu!“ zavrčel Říman.  „Touhle rychlostí se nikam nedostaneme. Hej, ty  tam!  Vypadá to, že máš sílu. Popadni to dřevo!“

Šimon přišel do Jeruzaléma z venkova. Byl naprosto zmatený, když ho voják popadl za ruku. Do čeho se to zapletl?  To vypadalo dost ošklivě.

„Poneseš tenhle kus dřeva,“ nařídil mu voják. „Zaskočíš tady za krále svého národa. Zůstaň za ním“.

Jak šli dál, museli se prodírat davy lidí – lidé se chvíli tlačili, chvíli ustupovali, to když se vojáci ohnali mečem. Nejvíce se k Ježíšovi tlačily některé  jeruzalémské ženy, které plakaly a naříkaly a křikem vyčítaly Ježíšovým  mučitelům krutost a nespravedlnost. Ježíš se na ně podíval.  „Pro mne neplačte,“ řekl. „Plačte pro sebe s své děti. „

Modlitba

Bože, pomoz mi dávat najevo soucit s lidmi, kteří trpí bezprávím.

Budu se modlit za děti na Haiti, aby brzy měly střechu nad hlavou.

Každý pátek v postní době přijdu na křížovou cestu do kostela.

U nás je tato pobožnost vždy po večerní mši svaté .

Nezapomeň o dobrém skutku  a také / kdo už byl u první sv.zpovědi / aby se vyzpovídal v době postní. Takovým způsobem se máme připravit na radost Zmrtvýchvstání Páně.