Děťátko v jeslích

Země v níž žili Židé byla součástí Římské říše. V době, kdy se odehrával tento příběh, byl císařem Augustus. Vydal nový zákon: všichni lidé se musejí zúčastnit sčítaní lidu. Císař chtěl vědět, kolika lidem přesně vládne, aby mohl vypočítat, jaké mají platit daně.
Byl to velký úkol. Všichni obyvatelé říše se museli vydat do měst, kde se narodili jejich předkové a tam se nechat zapsat na oficiální listinu. Marie se měla brzy vdávat, takže musela jít společně se svým nastávajicím manželem. Josefova rodina měla kořeny až u velkého izraelského krále Davida - a to znamenalo, že Josef s Marií museli cestovat z Nazaretu v Galileji až do Betléma v Judsku.
Ze stejného důvodu musela cestovat také spousta dalších lidí v celé říši. Když tedy Josef s Marií došli až do Betléma, nenašli v žádném domě místo, kde by mohli přenocovat.
"Moje děťátko se má narodit každou chvíli", zneklidněla Marie. "Musíme najít nějaký nocleh!".
Jediné místo, které se jim podařilo najít, byla stáj pro domácí zvířata. Poskytla jim sice střechu nad hlavou, ale moc pohodlí v ní nebylo.
A právě tam se narodil Mariin chlapec - Ježíš. Zabalila ho do plenek a položila do jeslí, kam se dávalo seno, jako by to byla kolébka. Usmívala se na jeho spící tvářičku. Byla to teprve jeho první noc na světě a už byl málem bezdomovec. Naplní se opravdu andělova slova. Budou lidé nazývat ho Synem Nejvyššího Boha.

Modlitba:

Bože, dej, ať poznám Božího Syna.
Spolu s rodičí zaspívám koledu, kterou mám rád.